Navigace

:: menu

Postavení a působnost

Jednou z nezbytných podmínek dobrého fungování moderního demokratického státu je rovněž existence kontrolního systému. Funkci nezávislého kontrolního orgánu plní v České republice Nejvyšší kontrolní úřad, jehož současná koncepce je založena na zkušenostech obdobných kontrolních institucí v Evropě.

Existence NKÚ vychází přímo z Ústavy České republiky a jeho postavení bylo oproti minulosti koncipováno zcela nově. NKÚ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě). V maximální míře jsou eliminovány politické vlivy na jeho činnost. NKÚ tak představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie.

Ústava České republiky vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán,

• který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu,
• jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let),
• a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon.

Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb. , o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti 1. 7. 1993.

Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu.

Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB.

Aby byla v co nejvyšší míře zabezpečena objektivita při posuzování kontrolovaných skutečností a v rozhodování, byl pro rozhodování o zásadních otázkách týkajících se kontrolní působnosti úřadu uzákoněn kolektivní princip. Proto o plánování a závěrech z kontrolní činnosti NKÚ rozhodují jeho kolektivní orgány - Kolegium a senáty Úřadu. Kolegium sestává z prezidenta, viceprezidenta a z patnácti členů Úřadu; senáty tvoří členové Úřadu a jsou minimálně tříčlenné. Členové Úřadu jsou na návrh prezidenta NKÚ voleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky; jejich funkční období trvá nepřetržitě do šedesáti pěti let věku. Institucionální nezávislost NKÚ je ve vztahu ke členům Kolegia podtržena ze zákona založeným zvláštním institutem kárného řízení, které probíhá před Kárnou komorou Úřadu, jejímiž členy jsou prezident Úřadu a dva soudci Nejvyššího soudu.

Nezávislost institucionální doplňuje též přiměřená nezávislost finanční. Jediným určujícím orgánem v tomto směru je Poslanecká sněmovna a státní rozpočet.

Takovýmto pojetím NKÚ byly současně naplněny i základní principy a doporučení Limské deklarace INTOSAI. Limská deklarace směrnic o principech auditu je považována za základní dokument shrnující principy nezávislé kontrolní činnosti, přijatý na IX. kongresu INTOSAI v Limě (Peru) v roce 1977. O třicet let později, na XIX. kongresu INTOSAI v Mexiku, byly principy Limské deklarace rozpracovány detailněji v tzv. Mexické deklaraci o nezávislosti nejvyšších auditních institucí. Mexická deklarace definuje přesné požadavky týkající se nezávislosti těchto institucí a stanoví osm pilířů nezávislého externího auditu veřejných financí.

Kontakt | Rozšířené vyhledávání | Mapa webu | RSS | Prohlášení o přístupnosti