Prezident Dohnal nikomu žádný nájem nepřihrál
17. června 2009
Informace, které se v posledních dnech objevily v médiích a týkají se stěhování regionální kanceláře NKÚ z Třebíče do Jihlavy, jsou nesprávné a vytržené z kontextu. V případě článku časopisu Týden jde o smyšlenou konstrukci a zcela neobjektivní poskytnutí informací veřejnosti (viz www.nku.cz, Jak média píší o hospodaření NKÚ?)
Proč NKÚ opustilo objekt na adrese Sokolská 187/2 v Třebíči
V rámci procesu optimalizace pobočkové sítě realizovaného v roce 2007 bylo územní pracoviště Třebíč zařazeno na seznam zrušených pracovišť (dříve 19 územních pracovišť, dnes 9 územních pracovišť). Cílem optimalizace bylo snížení počtu poboček (snížení nákladů na zabezpečení, provoz, interní logistiku), snížení počtu vedoucích pracovníků, zvýšení kvality pracovišť, zajištění plošného pokrytí území, celkové zjednodušení. Tato změna byla již dříve doporučena členy mezinárodních struktur a odpovídá srovnání se zahraničními partnery NKÚ. V obecné rovině lze procesy optimalizace pobočkových sítí v uplynulých letech nalézt v bankovním sektoru, pojišťovnictví a dalších.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přistoupil ke změně organizační struktury respektující doporučení obsažené ve zprávě organizace SIGMA z roku 2000, a to z důvodu zjednodušení řízení, zvýšení efektivnosti a kvality kontrolní činnosti územních útvarů. Ve zprávě organizace SIGMA z roku 2000 je mj. uvedeno: „Při provádění jednotlivých kontrolních akcí má NKÚ složitou maticovou strukturu organizace. Kontroly připravuje a sleduje personál pražského ústředí, ale významnou část kontrolních prací na místě vykonávají i početné oblastní odbory. SIGMA je přesvědčena, že NKÚ by měl podstatně snížit počet oblastních odborů.“
Převod objektu v Třebíči na NKÚ
Pronájem objektu v Třebíči byl uzavřen na dobu určitou několik let před nástupem prezidenta Dohnala. Důvody byly jednoduché: špatný technický stav objektu a nejistá budoucnost územního pracoviště v Třebíči. Nabídka na převod tohoto objektu byla proto v roce 2006 odmítnuta ze stejných důvodů. Všechna územní pracoviště užívala pouze pronajaté prostory hlavně z praktických důvodů (údržba apod.). Budovu v Třebíči zřejmě kvůli špatnému stavu, a tedy nutnosti značné investice, nechtěla žádná státní instituce a vládní dislokační komise doporučila její prodej.
Proč bylo zřízeno pracoviště právě v Jihlavě
Při návrhu výsledné podoby pobočkové sítě bylo zdůrazněno hledisko napojení na dopravní sítě (vlak, bus, dálnice) a plošného pokrytí, tak aby se optimalizovaly dojezdové časy a vzdálenosti jak ke kontrolovaným osobám, tak do centra.
Důvodem přestěhování pracoviště do Jihlavy byl fakt, že kontrolní působnost byla rozšířena z kraje Vysočina o území sahající až ke Znojmu na jedné straně a k Benešovu na straně druhé. Jihlava proto daleko lépe vyhovovala potřebám obsloužit takto velké území.
Nejde také o jediný případ, kdy došlo k přesunu kanceláří. Ke stejnému kroku došlo u útvarů ve Strakonicích a Táboře, které byly přesunuty do Českých Budějovic, útvar v Sokolově do Plzně, územní útvar z Mostu do Ústí nad Labem, útvar z Kutné Hory, Berouna a Mladé Boleslavi do Prahy a podobně. Kanceláře se stěhovaly vždy do prostor, které byly vybrány ve výběrových řízeních. Ta probíhala standardní formou a řídil je odbor hospodářské správy. NKÚ není instituce jednoho muže, a proto je nesmyslné se domnívat, že by o těchto věcech mohl prezident rozhodovat sám.
Jak byly vybrány prostory na adrese Žižkova 98, Jihlava
Výběr prováděl odbor hospodářské správy pod vedením vrchního ředitele kontrolní sekce. Dokumentací k výběrovému řízení, která byla předložena kontrolnímu výboru PS PČR, je pochopitelně možné doložit transparentní a rovné podmínky. Výběrovému řízení o nájmu předcházelo zjištění, že státní organizace dislokované v Jihlavě nedisponují volnými prostorami vhodnými pro NKÚ. Následovalo vícestupňové výběrové řízení, které v první kole zahrnovalo deset potenciálních objektů. Výsledkem výběrového řízení byl pronájem prostor v objektu Žižkova 98.
Vazby mezi prezidentem Dohnalem a vítěznou firmou výběrového řízení
Prezident NKÚ se s představitelem firmy, která zvítězila ve výběrovém řízení, zná několik desítek let, stejně jako s velkou řadou dalších občanů Jihlavy, protože v Jihlavě žije od svých patnácti let. V pozici starosty Jihlavy a poté hejtmana kraje Vysočina se setkával při různých příležitostech s významnými podnikatelskými subjekty a firma Plynoservis Dobrovolný k nim rozhodně patřila. Žádné osobní vazby mezi nimi však nejsou. Z Rotary klubu, který zmiňuje časopis Týden, vystoupil prezident Dohnal téměř před deseti lety, a proto je taková vazba nesmyslná a zcela vykonstruovaná.
František Dohnal
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu