Proti křivým obviněním se budu bránit všemi dostupnými prostředky
23. června 2009
Poslanecká sněmovna na základě zprávy poslanců kontrolního výboru odhlasovala důkladnou kontrolu NKÚ, protože úřad a jmenovitě moji osobu podezírá z nehospodárného zacházení se státními financemi a z nedodržování zákonů. Kontrolu nepovede nezávislý auditor, což by v této situaci byl standardní postup, ale provedou ji opět poslanci kontrolního výboru. Tito podle mého názoru nesplňují základní kritéria, která by měl takovýto auditor mít – tedy vysokou odbornou specializaci a politickou nezávislost. Aby byla celá situace ještě absurdnější, prohlásil poslanec Vladimír Koníček, předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, že na výsledky kontroly hospodaření NKÚ vlastně není potřeba čekat a že návrh na zahájení kárného řízení proti mé osobě podá co nejdříve. Tato skutečnost mě šokuje ještě více než dosavadní průběh „kauzy“ kolem údajného špatného hospodaření NKÚ a také mě stále více utvrzuje v tom, že celé toto dění kolem mé osoby má politické pozadí. Proti výše uvedeným obviněním se hodlám bránit všemi dostupnými prostředky.
Nicméně vraťme se o pár dní zpátky. Poslanecká sněmovna tedy rozhodla, že prověří hospodaření NKÚ a tímto krokem pověřila kontrolní výbor. Důvod, který poslance k tomuto rozhodnutí vedl, je závěrečná zpráva poslanců kontrolního výboru Jaroslava Fialy, Libora Ježka a Václava Snopka. Ti byli pověřeni prověřit stížnost Kolegia NKÚ týkající se hospodaření úřadu. Jak sami poslanci zmínili v médiích, nešlo v tomto případě o řádnou kontrolu, jelikož „oni nejsou přece kontrolory.“ Poslanci si od NKÚ vyžádali několik dokumentů a na základě jejich „prověření“ vyvodili konečné závěry. A tak se ptám: Je možné takovýmto způsobem učinit závěr o instituci, jakou je Nejvyšší kontrolní úřad a následně bez jakýchkoli relevantních důkazů kohokoliv obvinit?
Poslanci při svém šetření také neprojevili sebemenší zájem projednat se mnou kterýkoliv bod kritiky. Spokojili se s náhodně vybranými materiály, které jim předali ochotní členové Kolegia NKÚ. Většina takto poskytnutých materiálů se navíc obratem objevila v médiích, samozřejmě jednostranně a manipulativně zpracována. Touto netransparentní a účelovou metodou vznikla výsledná zpráva skupiny poslanců. Přestože každému odborníkovi nebo profesionálovi by se tento způsob „kontroly“ zdál absurdní, Poslanecké sněmovně takové závěry šetření poslanců kontrolního výboru stačily k tomu, aby se rozhodla k důkladné prověrce hospodaření NKÚ.
Zpráva poslanců kritizuje NKÚ v osmi bodech. Mimo obecných prohlášení třikrát tvrdí, že NKÚ něco neprokázal. Nikdo mne ovšem nežádal, abychom já nebo NKÚ něco prokázali. V dalších třech bodech tvrdí, že NKÚ porušil zákon. Nechal jsem obratem prověřit všechny tři záležitosti externími experty, a proto dnes mohu prokázat a doložit, že jsme postupovali naprosto v souladu se zákonem. V textu zprávy je mimoto celá řada nesmyslů, účelových tvrzení bez jediného důkazu a vyložených nepravd. Jeden z autorů zprávy pro média nakonec sám uvedl: „… je to tvrzení, které v podstatě my nemůžeme zatím na základě ničeho opřít“.
Jak jsem uvedl výše, sněmovna rozhodla o „důkladné kontrole“ hospodaření NKÚ, kterou ale opět povedou členové kontrolního výboru, a ne nezávislí odborníci na tuto problematiku. Hloubková kontrola je paradoxně jediný způsob, jak očistit moje jméno i jméno a práci celého NKÚ. Nezávislou kontrolu bych více než uvítal. V žádném případě však nesouhlasím s tím, aby ji prováděli opět poslanci kontrolního výboru. Jsou to členové různých politických stran, kteří nemusí být vždy objektivní, což je v tomto případě naprosto zásadní. Není totiž zaručeno, že šetření, a především závěry, které poslanci vyvodí, budou korektní, odborné a nepolitické. Ve vší úctě k nim je nepovažuji za odborníky na danou tematiku. NKÚ je navíc poměrně velkým úřadem a provést jeho audit je nesmírně složitá záležitost.
Tuto středu se má opět sejít kontrolní výbor a rozhodnout, jakým způsobem bude audit přesně veden, nicméně to, že ho nepovede externí specializovaná firma, je jasné už teď. Ještě více alarmující je však jiná skutečnost – ať budou výsledky kontroly jakékoliv, poslanci se rozhodli podat návrh na kárné řízení proti mé osobě. Pan poslanec Koníček se takto vyjádřil nejen v Poslanecké sněmovně, ale i v médiích, kde také s oblibou volá po mém odstoupení.
Závěry řízení kárné komory mohou být nejrůznější od zamítnutí přes napomenutí, anebo může kárná komora NKÚ také podat Poslanecké sněmovně návrh na mé odvolání. To, že je celá tato kauza absurdní, je jedna věc. Mě ale spíše zajímá, na základě čeho budou poslanci podávat návrh na zahájení kárného řízení? Na základě zprávy tří poslanců, kteří nejsou žádnými auditory a kteří vypracovali kritickou zprávu založenou na nepravdách? Neexistuje snad nějaký standardizovaný nebo uzákoněný postup, dle kterého by měli poslanci spoléhat přinejmenším na zprávu odborníků?
Bohužel toto všechno zcela zřetelně nahrává spekulacím, že za celou kauzou jsou politické zájmy a že práce NKÚ, která se během několika posledních let velmi zefektivnila, se znelíbila jisté politické anebo podnikatelské skupině. Proč by jinak poslanci s kárným řízením tak spěchali? Proč nepočkají na výsledky kontroly expertů a nerozhodnou se podle jejich výsledků? Argument o roční promlčecí lhůtě pana poslance Koníčka je po čtyřech letech mého působení v čele úřadu poněkud slabý. Důvodů však může být mnoho: Jsou to snad stále zřetelnější závěry NKÚ v přípravě Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci? Jsou to předpokládané výdaje na budování silniční infrastruktury? Jsou to blížící se říjnové volby? Výměna prezidenta NKÚ za „svého“ člověka by se určitě líbila kdejaké politické straně.
Ať už je pozadí jakékoliv, v tuto chvíli mi nezbývá, než bránit se všemi legálními prostředky.
František Dohnal
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu