Kritika NKÚ za nákup českého umění je nepochopitelná
10. června 2009
Nákup uměleckých děl NKÚ je dalším terčem kritiky, které v těchto dnech čelím. Považuji proto za nutné vyjádřit se k absurdním informacím, které se v médiích objevují.
NKÚ je ústavní institucí, která mimo jiné reprezentuje Českou republiku i v zahraničí. V budově NKÚ jsou pravidelně přijímány zahraniční návštěvy, parlamentní delegace či diplomaté. Jakmile NKÚ získal reprezentativní prostory, bylo vhodné je umělecky vybavit.
Nákup a umístění uměleckých děl se vztahoval pouze k prostorám, které jsou zahraničními návštěvami využívány. Nikoli k běžným kancelářským prostorům NKÚ. Kritizovaný nákup uměleckých děl byl přitom zcela transparentní, v souladu s legislativou a podléhal řadě kontrol. Finanční prostředky na tyto účely byly do rozpočtu 2007 navrženy již v roce 2006 a schváleny členy Kolegia NKÚ v srpnu 2006. Rozpočet byl navíc vždy projednán a schválen kontrolním výborem Parlamentu ČR. V průběhu let 2007 – 2008 došlo k realizaci nákupu, a to v souladu se všemi zákony. Celkem bylo v tomto období zakoupeno 26 uměleckých děl předních českých umělců v celkové hodnotě okolo 4,5 milionu korun.
O nákupu děl jsem ale samozřejmě nerozhodoval sám, jak by se mohlo zdát z některých výtek, které byly vůči mé osobě vysloveny. Základem byl ideový záměr výzdoby prostor NKÚ, který zpracoval PhDr. Jan Vojta z konzultační poradenské kanceláře pro otázky kulturního dědictví. Výběr děl byl průběžně konzultován s odborníky z řad restaurátorů a výtvarných teoretiků. Ti doporučili i sochaře, kteří byli následně osloveni, aby předložili návrh plastiky do vstupní haly budovy. Finální výběr vítězné sochy prováděla komise NKÚ. Participace odborníků byla zárukou správného výběru i transparentnosti. Celá realizace následně probíhala pod dohledem NKÚ a stav zakázek byl průběžně u umělců NKÚ kontrolován.
Před zakoupením nových uměleckých děl, která byla vybrána pro oficiální prostory nového sídla, vlastnil úřad pouze díla, která bohužel nemají vztah ani k NKÚ ani k současnosti. Povětšinou jsou z období romantismu, impresionismu a socialistického realismu. Tato díla jsou v současné době k reprezentaci přední státní instituce, jakou NKÚ bezpochyby je, bohužel zcela nepoužitelná.
Za zmínku určitě stojí i to, že v řadě zemí EU existuje zákonem daná povinnost pro státní úřady nakupovat umělecká díla domácích autorů. Dokonce i v minulém režimu byl například povinný čtyřprocentní podíl nákladů z investic právě na nákup výtvarné výzdoby. Já osobně považuji za žádoucí, aby stát touto formou podporoval umění a přispěl tak k jeho rozvoji a propagaci. NKÚ také samozřejmě není jedinou institucí, která zakoupila díla českých umělců pro své reprezentativní prostory. Patří mezi ně například Ministerstvo zahraničních věcí, Ústavní soud, Ministerstvo kultury, Magistrát hlavního města Prahy atd.
František Dohnal
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu