Kontrola

Podnět ke kontrolní akci vzniká na základě:

Externího podnětu ke kontrole, který může dát svým usnesením vláda nebo Poslanecká sněmovna či Senát Parlamentu ČR a jejich orgány – o využití externího podnětu rozhoduje Kolegium NKÚ;

interního podnětu ke kontrole, který připravuje příslušný odbor kontrolní sekce NKÚ podle své věcné působnosti. Vychází přitom také z podnětů prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ. Podkladem pro interní podnět je vlastní analýza rizik, monitoring dané oblasti ve veřejných zdrojích, podání od veřejnosti, analýza dat z informačních systémů veřejné správy a dalších zdrojů.

Podnět ke kontrolní akci je dokument o rozsahu 5 až 15 stran, který shrnuje předmět a cíle kontroly, kdo bude kontrolován (tzv. kontrolované osoby), harmonogram kontroly, její zdůvodnění, informace o právním a ekonomickém postavení navrhovaných kontrolovaných osob, údaje o stejně či podobně zaměřených dřívějších kontrolních akcích, základní charakteristiky kontrolované oblasti, kontrolní hypotézy a další. Práce na podnětech ke kontrolám na další rok začínají v březnu a podílejí se na nich i jednotliví členové Kolegia NKÚ. Podnět je neveřejný.

Z podnětů je sestaven plán kontrolní činnosti na následující rok, tento plán schvaluje Kolegium NKÚ jako celek, a to obvykle v říjnu či listopadu. Kontrolované osoby tak s předstihem několika měsíců vědí o tom, že se k nim NKÚ chystá na kontrolu. Plán kontrolní činnosti v závislosti na obsazenosti Kolegia NKÚ obsahuje 30 až 40 kontrolních akcí. Kolegium NKÚ může v průběhu roku zařadit do plánu kontrolní činnosti na daný rok novou kontrolní akci, musí se na tom však shodnout nadpoloviční většina jeho členů. Plán obsahuje i základní informace o jednotlivých kontrolních akcích a je veřejný.

Kontrolní akci tvoří fáze přípravy kontroly, fáze výkonu kontroly a fáze zpracování kontrolního závěru. V průměru trvá 10 měsíců a účastní se jí pět až 30 kontrolorů v závislosti na počtu kontrolovaných osob.

Přípravy kontroly se účastní průměrně šest kontrolorů pod vedením gestora kontroly. Trvá v průměru 12 týdnů.

Kontrola se zahajuje na schůzce zástupců NKÚ se zástupci kontrolované osoby, na které je kontrolovaná osoba seznámena s předmětem, cíli a průběhem kontroly a také se svými právy a povinnostmi. Zároveň se vyřeší organizační záležitosti, jako jsou např.: kontaktní osoba, na niž se kontrolující obrací zejména se žádostmi o dokumenty a informace, vstupní karty pro kontrolory do prostor kontrolované osoby, kontrolní místnost pro kontrolory atd.

V přípravné fázi kontroly kontroloři shromažďují a analyzují všechny dostupné informace ke kontrolované oblasti. Výsledkem přípravné fáze kontroly je pak návrh programu kontroly.

Program kontroly má 30 až 50 stran, je neveřejný a zpracovává ho gestor kontroly. Obsahuje zejména předmět a cíle kontroly, kontrolované období, rozsah kontroly, kontrolní postup, kritéria pro vyhodnocení výsledků kontroly, shrnutí výsledků předchozích kontrol dané oblasti, rizika a faktory, které mohou kontrolu ovlivnit. Program prochází připomínkovým řízením v rámci NKÚ a po vypořádání připomínek ho schvaluje člen NKÚ, který danou kontrolu řídí.

Výkonu kontroly se účastní průměrně 10 kontrolorů a trvá průměrně 15 týdnů.

Instruktáž k provedení kontroly slouží k detailnímu seznámení všech kontrolorů, kteří se kontroly účastní, se schváleným programem kontroly. Dále se diskutuje o problematice kontroly, metodických postupech a organizačním zabezpečení kontroly.

Jedná se o nejdůležitější část kontroly, kontroloři během ní prověřují, jestli jsou kontrolované činnosti v souladu s právními předpisy, přezkoumávají věcnou a formální správnost těchto činností a posuzují, zda jsou hospodárné, účelné a efektivní. Kontrolované oblasti navazují na program, konkrétně na kontrolní postup kontroly. Výsledkem samotného výkonu kontroly je objektivní, na důkazech založené posouzení a vyhodnocení zjištěných skutečností, vedoucích ke splnění předmětu a cílů kontroly. Každý kontrolor má přiděleny určité oblasti a kompletní průběh jeho činnosti se zaznamenává do pracovního listu.

Ze shromážděných podkladů a poznatků se pořizuje pro každou kontrolovanou osobu jeden kontrolní protokol. Jedná se o dokument o několika desítkách až stovkách stran, na který se ze zákona vztahuje ze strany NKÚ mlčenlivost. Obsahuje podrobný popis zjištěných skutečností a vyhodnocení zjištěných nedostatků, která se opírají o důkazní materiály. Ty kontroloři v rámci kontroly získali od kontrolovaných osob i z jiných relevantních zdrojů. Vypracovaný kontrolní protokol předá vedoucí skupiny kontrolujících kontrolované osobě a seznámí ji s ním. Kontrolovaná osoba má minimálně pět pracovních dnů na to, aby se s kontrolním protokolem seznámila.

V případě, že kontrolovaná osoba s obsahem kontrolního protokolu nesouhlasí, může ve lhůtě minimálně pěti pracovních dnů od obdržení kontrolního protokolu podat vůči jeho konkrétním pasážím písemné námitky vedoucímu skupiny kontrolujících, která u této kontrolované osoby působila. Vedoucí této skupiny seznámí kontrolovanou osobu s tím, jak námitky vypořádal, učiní tak písemně prostřednictvím rozhodnutí o námitkách.

V případě, že kontrolovaná osoba nesouhlasí s tím, jak byly vypořádány její námitky vedoucím skupiny kontrolujících, má 15 kalendářních dní od doručení rozhodnutí o námitkách na to, aby podala odvolání proti rozhodnutí o námitkách Kolegiu NKÚ. To projedná a vypořádá odvolání na svém jednání. Jsou-li pro to důvody, rozhodnutí o námitkách změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. O výsledku informuje kontrolovanou osobu.

V případě, že kontroloři v rámci kontroly zjistili skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, NKÚ má ze zákona povinnost tyto skutečnosti oznámit orgánům činným v trestním řízení. Tyto orgány prověří příslušné skutečnosti, avšak nemají povinnost NKÚ informovat o průběhu vyšetřování, protože NKÚ není účastníkem řízení. V případě, že kontroloři zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že kontrolovaná osoba porušila rozpočtovou kázeň, NKÚ tyto skutečnosti oznámí příslušnému finančnímu úřadu. Ten posoudí, zda k porušení rozpočtové kázně skutečně došlo, a případně vyměří kontrolované osobě vratku a penále.

Na základě zjištění z kontroly vypracuje člen NKÚ, který danou kontrolu řídí, ve spolupráci s gestorem kontroly návrh kontrolního závěru. Ten je dlouhý 5 až 40 stran a shrnuje, vyhodnocuje a zobecňuje poznatky, které kontroloři během kontroly shromáždili. Návrh kontrolního závěru prochází připomínkovým řízením, v jehož rámci se k němu vyjadřují jednotlivé odbory kontrolní sekce i ostatní členové Kolegia a právní odbor NKÚ. Jejich připomínky musí vypořádat člen řídící danou kontrolu.

Návrh kontrolního závěru, který prošel připomínkovým řízením, projedná Kolegium NKÚ, které rozhoduje o jeho schválení. Ke schválení kontrolního závěru je nezbytné získat nadpoloviční většinu hlasů ze sedmnáctičlenného Kolegia NKÚ, tvořeného patnácti členy NKÚ, prezidentem a viceprezidentem NKÚ. Kontrolní závěr je na rozdíl od kontrolních protokolů veřejný. Neexistuje vůči němu opravný prostředek. NKÚ je orgánem nalézacím, neukládá tedy kontrolovaným osobám za zjištěné nedostatky žádné sankce.

Schválený kontrolní závěr projde korekturami, grafickými úpravami a dalšími procesy, které jsou součástí jeho expedice. Poté, co je připraven k publikování i po formální stránce, je odeslán předsedovi vlády a předsedům obou komor parlamentu. Teprve pak je kontrolní závěr zveřejněn na webu NKÚ a v příslušné částce Věstníku NKÚ. NKÚ zveřejňuje kontrolní závěry na svém webu obvykle v pondělí v sedm hodin ráno.

Stanovisko kontrolované osoby

Kontrolovaná osoba, případně zodpovědné ministerstvo, zpracuje jako podklad pro jednání vlády stanovisko ke kontrolnímu závěru, v němž navrhne opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolní akcí NKÚ.

Připomínkové řízení ke stanovisku kontrolované osoby

Stanovisko kontrolované osoby ke kontrolnímu závěru prochází připomínkovým řízením, v jehož rámci je připomínkovým místem kromě NKÚ i Ministerstvo financí. V případě, že se v připomínkovém řízení objeví zásadní připomínky, řeší tyto zásadní připomínky člen, který kontrolu řídil, s odpovědným náměstkem daného resortu. Pokud zásadní připomínky nevypořádají, řeší je v dalším kole prezident NKÚ s příslušným ministrem. V případě, že zásadní připomínky nejsou vypořádány ani na nejvyšší úrovni, jde materiál na jednání vlády se zásadním rozporem.

Projednání kontrolního závěru vládou

Kontrolní závěry NKÚ projednává v rozpravě vláda České republiky za přítomnosti prezidenta NKÚ. K více než 85 % kontrolních závěrů přijímá usnesení, kterým ukládá příslušnému ministrovi, aby přijal nápravná opatření reagující na zjištěné nedostatky uvedené v projednávaném kontrolním závěru. Příslušný ministr je obvykle zároveň pověřen informovat kabinet ve stanovené lhůtě o tom, jaký měla zavedená nápravná opatření dopad a zda došlo ke zlepšení stavu.

Vybrané kontrolní závěry NKÚ projednává kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ovšem mohou je projednat i jiné výbory Poslanecké sněmovny či Senátu Parlamentu ČR.

Vybrané kontrolní závěry NKÚ projednává převážně kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, může je ale projednat i jiný výbor Parlamentu ČR. Projednání kontrolního závěru je vždy přítomen zástupce NKÚ a zástupce kontrolované osoby. Kontrolní výbor či jiný výbor Poslanecké sněmovny nebo Senátu může přijmout usnesení, kterým uloží příslušnému ministrovi, aby daný výbor ve stanovené lhůtě informoval o tom, jaká nápravná opatření zavedl, jaký měla dopad a zda došlo ke zlepšení stavu.

S časovým odstupem, který umožňuje vyhodnotit, jaký efekt měla nápravná opatření zavedená v souvislosti s kontrolním závěrem, může NKÚ zařadit do plánu kontrolní činnosti tzv. následnou kontrolu. Jejím cílem je prověřit efektivnost nápravných opatření, zda došlo v kontrolované oblasti ke zlepšení stavu, případně zda, v jakých oblastech a z jakého důvodu naopak přetrvávají dříve konstatované nedostatky.

tisk stránky