Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2025
Žádost ze dne 2. 9. 2026 o poskytnutí informací týkající se zveřejněného Stanoviska NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2025
Poskytnuté informace:
Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu NKÚ zpracovává na základě § 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Jeho účelem je poskytnout Poslanecké sněmovně nezávislé odborné posouzení hospodaření státu a plnění státního rozpočtu. Při jeho zpracování NKÚ vychází zejména ze schválených kontrolních závěrů, které podle zákona tvoří podklad pro stanovisko, a dále z poznatků získaných v rámci kontrolní a analytické činnosti. Zařazení jednotlivých témat do stanoviska tedy vychází z jejich významu pro hodnocení stavu veřejných financí a hospodaření státu. Úlohou NKÚ přitom není pouze posuzovat soulad výdajů s právními předpisy, ale také hodnotit, zda byly veřejné prostředky vynakládány hospodárně, efektivně a účelně. Tuto úlohu NKÚ naplnil.
Uvedená srovnání neslouží k hodnocení dopravní obslužnosti jednotlivých zemí ani k podpoře závěru o potřebě redukce české železniční sítě. Takový závěr ze Stanoviska NKÚ ani z komentáře prezidenta NKÚ nevyplývá. Jeho účelem bylo upozornit na vztah mezi rozsahem železniční infrastruktury, její kapacitou a využitím a veřejnými prostředky vynakládanými na její provoz, údržbu a modernizaci.
Podstatou sdělení je, že Česká republika disponuje velmi hustou železniční sítí, avšak její kapacitní parametry ne vždy odpovídají potřebám moderní železniční dopravy. Udržování rozsáhlé infrastruktury zároveň vyžaduje značné finanční prostředky bez ohledu na intenzitu jejího využití.
NKÚ proto upozorňuje na potřebu průběžně posuzovat, zda jsou omezené veřejné prostředky rozdělovány mezi provoz, údržbu, obnovu a rozvoj infrastruktury způsobem, který přináší nejvyšší možný přínos pro fungování železniční dopravy. V tomto kontextu poukazuje i na možnost soustředit větší část investic na modernizaci a zvyšování kapacity klíčových tratí.
Stanovisko NKÚ nehodnotí budoucnost jednotlivých tratí ani nenavrhuje jejich plošné rušení. Upozorňuje na strukturální vztah mezi rozsahem železniční infrastruktury, jejími kapacitními parametry a potřebou zajistit dostatek prostředků také pro modernizaci sítě. Komentář prezidenta NKÚ je třeba chápat jako podnět k posouzení efektivnosti využívání veřejných prostředků v oblasti železniční infrastruktury, nikoliv jako návrh na omezování jejího rozsahu.
Pokud jde o osobu (zaměstnankyni NKÚ) vystupující v příspěvku, její vystoupení souviselo s plněním pracovních úkolů pro NKÚ. Skutečnost, že tato informace nebyla v příspěvku výslovně uvedena, nemá vliv na obsah ani závěry prezentovaného Stanoviska.
K dalším bodům žádosti týkající se dotazů na názor prezidenta NKÚ či vysvětlování jednotlivých pasáží výše uvedeného Stanoviska NKÚ sdělil, že dle ustanovení § 2 odst. 4 informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinné subjekty nejsou povinny dále vysvětlovat výstupy ze své činnosti, provádět právní výklady jimiž nedisponují a nejsou povinny jimi disponovat. Z výše uvedeného důvodu se k dotazům na názory a vytváření nových informací NKÚ nebude vyjadřovat.
V připojených přílohách NKÚ dále zaslal seznam zdrojů a dat použitých pro Stanovisko NKÚ.
- Dataset: Road, rail and navigable inland waterways networks by NUTS 2 region (Kilometres per thousand square kilometres) (pdf, 197 kB)
- Dataset: Length of railway lines by number of tracks and electrification of lines (pdf, 520 kB)
- Dataset: Road, rail and navigable inland waterways networks by NUTS 2 region (Electrified railway lines) (pdf, 298 kB)
- Dataset: Road, rail and navigable inland waterways networks by NUTS 2 region (Total railway lines) (pdf, 315 kB)
- Příloha - zdroje (pdf, 195 kB)