Záruky poskytnuté státem nad rámec schválených rozvojových programů
18.2.2004 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 03/10
Cílem kontroly bylo prověřit poskytování nestandardních záruk státu v procesu jejich navrhování, schvalování a realizace.
Kontrolovanou osobou bylo Ministerstvo financí. Kontrolovaným obdobím bylo celé období platnosti předmětných záruk, od schválení až po případnou realizaci, tj. úhradu zaručených objemů z prostředků státního rozpočtu. Konkrétně se jednalo o období od roku 1997 až do doby ukončení kontroly.
Kontrole byly podrobeny všechny nestandardní záruky, které jsou uvedeny ve schválených materiálech ke státnímu závěrečnému účtu za kontrolované období. Zjištěné skutečnosti a poznatky lze shrnout následovně:
- MF netrvalo vždy důsledně na dodržování platných předpisů a přijatých dokumentů. Konkrétně se jednalo o záruky ve prospěch ČSOB za aktiva IPB a za závazky ČD po lhůtě splatnosti;
- úhrady zaručených částek byly prováděny z různých rozpočtových zdrojů – šlo o prostředky z účelových položek v kapitole VPS nebo přímo z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstvo dopravy a spojů;
- použitím prostředků určených pro státem garantovaný úvěr ve prospěch splatných úvěrových prostředků získaných od jiného peněžního ústavu řešilo MDS aktuální nedostatek disponibilních prostředků pro ČD, jejichž platební neschopnost je dlouhotrvajícím jevem;
- metodickou změnou provedenou v polovině roku 2003 ve vykazování záruky pro licencované letecké dopravce došlo pouze k administrativnímu snížení stavu posuzovaných záruk, neboť závazek přijatý ve smyslu příslušného zákona fakticky trvá ve schváleném rozsahu;
- objem skutečně provedených úhrad se v jednotlivých letech liší od údajů, které uvádí MF ve schválených materiálech ke SZÚ za příslušný rok, neboť MF nevykázalo ve SZÚ u některých záruk (např. za financování investičních programů MDS a za integrovaný záchranný systém) veškeré úhrady z prostředků státního rozpočtu, tj. vč. příslušenství (úroky a dměny) souvisejícího s těmito zárukami, přestože se k podobným splátkám zavázalo a také je uhrazuje.
Z přijatých záručních podmínek (a tím i stupně rizika s tím souvisejícího) vyplývá vysoká pravděpodobnost, že budou objemy poskytnutých záruk v budoucnu realizovány. Jedná se zejména o záruky vystavené ve prospěch bankovních institucí, tj. ČNB a ČSOB. Do tohoto rizika je nutno započítat i navyšování zaručených objemů o úrokové náklady a odměny. To všechno bude ve svém důsledku znamenat zvyšující se potřebu prostředků státního rozpočtu na tvorbu „rezervy na realizaci záruk“, popř. v souladu s připravovanou novelou zákona č. 218/2000 Sb. na tvorbu zdrojů „fondu státních záruk“, z něhož se budou hradit výdaje na realizaci státních záruk.