Finanční prostředky státního rozpočtu určené na investice a obnovu areálu Fakultní nemocnice Motol
9.1.2006 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 05/06
Kontrola byla zaměřena na postup MZ jako správce rozpočtové kapitoly a správce programů reprodukce dlouhodobého majetku a FN Motol jako investora a účastníka programů při zabezpečování investičních akcí souvisejících s odstraňováním havarijního stavu objektů DFN. Kontrolou byl prověřován soulad postupu MZ a FN Motol s obecně závaznými právními předpisy upravujícími programové financování investiční výstavby realizované za účasti finančních prostředků státního rozpočtu a hospodárné a efektivní využití těchto prostředků. Kontrolováno bylo období od roku 2001 do července 2005, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Kontrola byla provedena na základě podnětu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Kontrolní akci řídil člen NKÚ Ing. Josef Pohl.
Z kontrolní akce vyplynulo následující:
MZ má povinnost prověřovat koncepční a funkční řešení staveb v návaznosti na reálné potřeby a priority budoucích uživatelů a vyhodnocovat jejich efektivnost a soulad s koncepcí resortu. Jako správce kapitoly má provádět kontrolu účelného a hospodárného použití finančních prostředků státního rozpočtu. Pro výkon těchto činností MZ nemá zpracované základní koncepční a metodické podklady. Požadavky FN Motol a MZ na rekonstrukci celého areálu v rozsahu cca 5 mld. Kč řešila vláda svým usnesením, ve kterém schválila finanční prostředky pouze na I. etapu, tj. na odstranění havarijní situace v dětské části Fakultní nemocnice Motol (dále jen „DFN“) v rozsahu cca 1 mld. Kč.
MZ nerespektovalo závazný postup dle vyhlášky č. 40/2001 Sb. pro poskytování prostředků státního rozpočtu na investiční výstavbu. Nezpracovalo dokumentaci programu, která by stanovila konkrétní cíle a specifikovala jednoznačné požadavky na odstranění havarijního stavu objektu DFN, vymezila časové horizonty přípravy a realizace stavby. Dále nezajistilo zpracování investičního záměru, který by stanovil výši finančních prostředků a obsahoval další nutné podklady pro realizaci stavby. Pro rozhodování vlády ČR o stavebně a finančně náročných projektech nedoložilo MZ relevantní doklady, nestanovilo jednoznačně předmět a cíl „odstranění havarijního stavu DFN“ tak, aby vláda mohla objektivně rozhodnout o výši finančních prostředků ze státního rozpočtu. O financování rozhodla vláda ČR, která svým usnesením ze dne 10. 3. 2004 č. 213 schválila záměr urychleného odstranění havarijního stavu v DFN v letech 2004 – 2006 se spoluúčastí SR ve výši 1 069 mil. Kč.
MZ a FN Motol zastávaly v přípravné fázi, ale i v následných fázích investičního projektu „Odstranění havarijního stavu v DFN“ rozdílná stanoviska na věcné a funkční vymezení stavby. MZ požadovalo odstranit havarijní stav celého objektu, tj. křídel A, B, C objektu DFN bez dodávky vnitřního zařízení, zdravotní techniky a bez realizace podzemních koridorů, dodávek nesouvisejících s odstraněním havarijního stavu. FN Motol však preferovala rekonstrukci a modernizaci objektu DFN pouze v křídle C.
MZ a FN Motol nerespektovaly základní principy stanovené právními předpisy pro řízení investičních projektů. Investiční záměr, který věcně a funkčně vymezuje stavbu, obsahuje základní ekonomické a technické podklady pro rozhodování investora a správce programu o realizaci a financování akce, byl schválen MZ až po zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, resp. až v průběhu obchodní veřejné soutěže na výběr dodavatele technologické části stavby. Do investičního záměru, který je jedním z prvních dokladů, který má investor k dispozici pro zásadní rozhodování, byly až zpětně zapracovány údaje vyplývající z dalších fází investičního procesu. Důsledkem chybného postupu bylo prodlužování přípravné fáze, chybné stanovení výše finančních prostředků, komplikovaný průběh obchodní veřejné soutěže, prodlužování termínů vlastní realizace staveb a zvýšení rozpočtových nákladů staveb.
Důsledkem nedostatečně zpracované přípravné fáze a zejména chybného stanovení finančních prostředků investorem byla změna v koncepci řešení energocentra (EGC), ke které došlo až v průběhu dalších fází investičního projektu. Objekt, který měl být řešen jako novostavba, nebude realizován a stávající objekt bude rekonstruován. Do rekonstruovaného objektu bude osazena nová technologie. Realizováno je tedy řešení, které zpracovatel studie a projektové dokumentace označil za obtížně proveditelné. Projektovou dokumentaci zpracovanou pro novostavbu energocentra tak nelze využít.
Ze zadávací dokumentace k výběrovému řízení je patrné, že nebyla zadána rekonstrukce křídel A a B. Je tedy zřejmé, že finanční prostředky stanovené usnesením vlády z 10. 3. 2004 č. 213 ve výši 1 069 mil. Kč budou použity pouze pro křídlo C včetně energocentra; a usnesení vlády tak nebude plněno.