Resort zdravotnictví už deset let nemá koncepci psychiatrické péče

TISKOVÁ ZPRÁVA – 7. 1. 2013


Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření osmi psychiatrických léčeben v letech 2010 a 2011. Kontroloři prověřili, jak ústavy nakládaly s majetkem za 2,6 miliardy korun a s finančními prostředky ve výši 130,4 milionu korun. NKÚ zkontroloval také Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem těchto ústavů.

Ministerstvo zdravotnictví nemá žádnou koncepci rozvoje psychiatrických léčeben. A to přesto, že už v roce 2002 vláda schválila Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, ve kterém jasně popsala cíle v oblasti psychiatrické péče. Podle tohoto dokumentu měla péči ve velkých léčebnách částečně nahradit psychiatrická léčba v nemocnicích, v krizových centrech a také v domácím prostředí. „Omezování kapacity léčeben na maximálně 500 lůžek mělo přinést kvalitnější terapii a lepší přístup k pacientovi,“ vysvětlil viceprezident NKÚ Miloslav Kala a dodal: „Celková kapacita všech ústavů měla klesnout pod 6 tisíc lůžek následné péče.“

I když tento dlouhodobý program byl vládou přijat už před deseti lety, Ministerstvo zdravotnictví ho dál nerozpracovalo do konkrétních kroků. „Jen osm kontrolovaných léčeben má přes 6 000 lůžek, resort zdravotnictví přitom spravuje patnáct obdobných zařízení,“ zdůraznil Kala. Pět z osmi prověřených léčeben má kapacitu nad 500 lůžek, tři z nich dokonce pečují o více než tisícovku klientů. Kontroloři zjistili, že koncepční materiály ministerstva rozvoj psychiatrické péče neřeší vůbec.

U psychiatrických léčeben kontroloři našli nedostatky v účetnictví, inventarizaci majetku a časté byly i chyby při uzavírání některých smluv. Léčebny například uzavíraly nájemní smlouvy na dobu neurčitou, byť jim to zákon neumožňuje. V některých smlouvách také chyběla možnost vypovědět je, pokud uživatel neplní řádně a včas své povinnosti nebo pokud léčebny přijdou o právo majetek pronajímat.

Ústavy chybovaly i v oblasti veřejných zakázek. Například Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod postupovala nestandardně, když s jedním dodavatelem stavebních prací uzavřela dvě smlouvy o dílo za celkem 4,8 milionu korun, které pak jednadvaceti dodatky výrazně rozšířila. Výsledná cena se tak vyšplhala na 12,1 milionu korun.

Podrobnosti naleznete v přiložené informaci z ukončené kontrolní akce č. 12/07.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky