Celníci vybírají ročně pokuty za 3 miliardy korun. Někdy jsou nedůslední, jindy nedostanou včas všechny podklady.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke KA č. 13/26 – 26. 5. 2014


Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak celní úřady v letech 2011 a 2012 vykonávaly takzvanou dělenou správu. K té dochází, když ten, kdo uložil pokutu, není zároveň oprávněn ji vybrat či vymáhat. V tom případě tato povinnost přechází právě na celní úřady, které pokuty vybírají, a v případě, že nejsou včas zaplaceny, také vymáhají.

Ročně šlo o více než půl milionu případů v hodnotě kolem 3 miliard korun. Největší část z nich tvoří na místě nezaplacené pokuty do dvou tisíc korun. Například v roce 2011 celní úřady evidovaly 639 tisíc případů za 2,9 miliardy korun. Vybraly a vymohly 457 tisíc z nich za celkem 2,6 miliardy korun. Zároveň v tomtéž roce odepsaly pro nedobytnost téměř 17 tisíc pohledávek v hodnotě přes 30 milionů korun.

Kontroloři prověřili na 206 případech, jak jednotlivé celní úřady postupovaly při vybírání a vymáhání pokut. V rámci těchto případů celníci vybírali pokuty a vymáhali nedoplatky na nich za celkem 23,9 milionu korun. Vybrat se jim podařilo jen 5,2 milionu korun. Problematické bývá vymáhání pokut především u cizinců. Jednotlivé celní úřady k tomuto problému navíc přistupují rozdílně. Třeba celníci v Plzeňském kraji zjišťovali u cizích státních příslušníků alespoň peníze na účtech, jejich kolegové v Ústeckém kraji jen poslali vyrozumění o pokutě a pak ji rovnou odepsali pro nedobytnost.

Kontroloři se zaměřili i na to, jak celníci vymáhají nedoplatky, které mají víc než tři měsíce po splatnosti. Zkontrolovali 134 případů a zjistili, že u více než třetiny z nich celní úřady nevyužily všech možností, které pro vymáhání měly. Třeba celníci v Plzeňském kraji si v katastru nemovitostí ověřili majetek firmy s dluhem téměř milion korun, ale o zřízení zástavního práva rozhodli až za další dva roky.

Na druhou stranu kontroloři museli konstatovat, že ti, kteří pokuty ukládají, předávají celníkům údaje o jejich splatnosti se značným zpožděním – u 73 % případů z kontrolovaného vzorku to bylo po více než 30 dnech, výjimkou ale nebyly ani prodlevy delší než dva roky. Obce navíc žádaly celníky o vymáhání prakticky nedobytných pohledávek či zanedbatelných nedoplatků v řádu stovek korun.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky