Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na opravy památek netransparentně a bez koncepce. U většiny akcí rostly náklady i plánovaný čas rekonstrukcí

Tisková zpráva ke KA č. 15/40 – 22. 8. 2016


Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, čerpání a použití peněz, které Ministerstvo kultury (MK) rozděluje na rekonstrukce, modernizace a údržbu kulturních památek a státních hradů a zámků. Ministerstvo poskytuje peníze na tyto investice ze dvou programů státního rozpočtu. Kontroloři prověřili celkem čtyři z jejich podprogramů, z nichž ministerstvo v letech 2008 až 2015 podpořilo 559 akcí za 5,2 miliardy korun. Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací. Výběr akcí byl netransparentní. Bodový systém pro hodnocení žádostí o dotace byl formální, a proto umožňoval subjektivní posuzování žádostí. MK programy navíc stále prodlužovalo, aniž by vyhodnotilo jejich přínos.

U jednoho z programů podle kontrolorů MK nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením. Podle kontrolorů je tak systém hodnocení žádostí o dotaci netransparentní. Ministerstvo navíc nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Nestanovilo také maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat. Neurčilo ani případnou výši zdrojů, kterými by se mohly příspěvkové organizace na dotované akci podílet.

Kontroloři také prověřili 14 akcí za více než 820 milionů korun u pěti příjemců dotací. U 11 ze 14 akcí se prodloužil termín jejich dokončení, a to v průměru téměř o tři roky. Za průtahy obvykle stály prodlevy v zadávacích řízeních, rozdíly mezi skutečným a předpokládaným stavebně technickým stavem budov a nezbytnost provést na místě archeologické či restaurátorské průzkumy. Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými akcemi nabrala generální oprava fasád Národního divadla, která se oproti původně plánovanému datu dokončení zdržela o 7 let. Navyšovaly se i celkové náklady – a to u 10 ze 14 kontrolovaných akcí. V průměru náklady vzrostly o desetinu, ale například u rekonstrukce Špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích stouply o 46 %. Vážnější pochybení kontroloři našli u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které při rekonstrukci a nástavbě provozní budovy porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 250 800 korun. Uhradilo totiž stavební práce z peněz určených na přípravu akce.

Pro rozvoj a obnovu státních kulturních zařízení mělo MK jen obecnou koncepci, ze které nešlo zjistit, zda financované programy plnily cíle ministerstva. Programy ministerstvo vytvořilo především z požadavků příspěvkových organizací. Prostřednictvím programů přitom ministerstvo rozděluje peníze už 13 let, aniž by dosud vyhodnotilo výsledky. Starší ze dvou programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnotit jej mělo MK v roce 2008. Dokumentaci programu ale pětkrát změnilo a termín ukončení programu posunulo až na rok 2017. Peníze vyčleněné na tento program se postupně měnily z více než 2,6 miliardy korun na více než 8,8 miliardy korun. U druhého programu došlo prozatím k jeho prodloužení o 3 roky a k navýšení prostředků z 1,9 miliardy korun na 3,6 miliardy korun.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky