Ačkoliv si Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi Evropské unie plnit nedaří.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Ministerstva kultury (MK) za rok 2024.
Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů a dalších prvků technické infrastruktury.
Při kontrole hospodaření Energetického regulačního úřadu (ERÚ) s vybraným majetkem a peněžními prostředky státu v celkové hodnotě 114 mil. Kč nezjistil NKÚ významné nedostatky.
Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Je tedy potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny o výkonu 10,1 GWp a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž by bylo jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku.
Systém kontrolního vážení vozidel neplnil svou základní funkci – chránit dopravní infrastrukturu před přetíženými vozidly prostřednictvím účinné prevence a vymáhání postihů. Vysokorychlostní váhy často nefungovaly, velké množství vážních deliktů se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůbec nepodařilo předat příslušným obcím k dalšímu řešení a skutečné postihy končily na úrovni jednotek procent.
Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně nad průměrem Evropské unie. Přesto investice vždy nepřinášejí očekávané dopady a v řadě oblastí zůstávají plánované strategické cíle nenaplněné.
Ministerstvo obrany investovalo v letech 2019 až 2024 do modernizace výcvikových zařízení Armády ČR téměř 1,8 mld. Kč. Přesto jejich stav stále neodpovídá současným potřebám, a omezuje tak přípravu vojáků a rozvoj schopností armády.
Na rozvoj infrastruktury regionálních sociálních služeb vydalo v letech 2014 až 2024 Ministerstvo pro místní rozvoj z prostředků státu a EU celkem 5,97 mld. Kč. MMR podpořilo 664 projektů zaměřených zejména na nákupy objektů, na stavební úpravy či na zkvalitnění materiálně technické základny stávajících služeb.
NKÚ prověřil, jak dopadl záměr Ministerstva vnitra vytvořit v průběhu tří let – od roku 2017 do roku 2020 – informační systém (eSeL) pro tvorbu a vydávání právních předpisů v ČR elektronickou cestou.
Zpráva obsahuje poznatky z 29 kontrol, které úřad dokončil v loňském roce u celkem 127 institucí. Prověřil při tom finance a majetek v celkové hodnotě 83 miliard korun.
Evropské programy a projekty musejí být také dobře propagovány. A právě na prostředky ve výši téměř 650 mil. Kč vynaložené na publicitu a propagaci vybraných operačních programů z období let 2014 až 2020 se zaměřila kontrola NKÚ.
O dosavadním čerpání evropských dotací a o tom, jak by měly být využity v příštím programovém období 2028+, aby vedly ke zvýšení konkurenceschopnosti zemí EU, hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala na již tradičním setkání představitelů NKÚ s velvyslanci zemí EU.
Jak mohou otevřená data přispět ke vzniku nových aplikací či webů, které pak pomáhají občanům v jejich běžném životě, předvedli v pátek a v sobotu 7. a 8. března 2025 účastníci již šestého ročníku Hackathonu veřejné správy.
Kontrola NKÚ zaměřená na peníze vynaložené v letech 2017 až 2023 na podporu digitalizace knihoven ukázala, že Ministerstvo kultury sice směrovalo peněžní prostředky na reálné potřeby knihoven, avšak cíle digitalizace nastavilo velmi obecně, což znemožnilo celkové vyhodnocení účelnosti a hospodárnosti poskytovaných prostředků.
Podpora státu ve výši 1,1 mld. Kč vedla v letech 2019 až 2023 k regeneraci 122 brownfieldů z celkem 979, které jsou ve výlučně veřejném vlastnictví.
Rada Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) schválila v polovině prosince loňského roku jmenování člena NKÚ Ing. Daniela Reisiegela do funkce expertního člena Výboru pro audit OECD.
V letech 2014 až 2023 byla obcím na výstavbu a rekonstrukce komunikací pro pěší poskytnuta podpora z prostředků státu a EU ve výši 9,5 mld. Kč. Cílem bylo zajistit především zvýšení bezpečnosti a bezbariérovosti těchto komunikací.
Ministerstvo vnitra pořídilo v letech 2018 až 2022 výstroj za 2,4 miliardy Kč, aniž by zohlednilo potřeby policistů. Výsledkem byly na jedné straně nadbytečné zásoby, na druhé straně nedostatek výstroje.
