Nemocnice nakoupily léčiva za 5,5 miliardy bez soutěže, stejné léky pořizovaly i s mnohonásobnými cenovými rozdíly

Tisková zpráva ke KA č. 16/28 – 20. 11. 2017 (aktualizována dne 19. 1. 2018)


Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření tří vybraných nemocnic v letech 2014 až 2016, jednalo se o Nemocnici Na Homolce, Fakultní nemocnici Ostrava a Fakultní nemocnici Plzeň. Kontrola se zabývala zejména nákupem léčiv, zdravotnických prostředků a některých služeb. Odhalila při tom nedostatky týkající se způsobu, jakým nemocnice léčiva a zdravotnické prostředky pořizovaly. Kontroloři také vybrali vzorek 44 shodných léčiv a 132 identických zdravotnických prostředků a porovnali ceny, za které je tyto nemocnice nakupovaly. Porovnání ukázalo, že nemocnice nakupovaly shodná léčiva a zdravotnické prostředky i od stejných dodavatelů za rozdílné ceny, v řadě případů šlo o mnohonásobné, v krajním případě až desetinásobné rozdíly.

V letech 2014 až 2016 nemocnice nakoupily léčiva za více než pět a půl miliardy korun bez zadávacího řízení, často formou nákupu přímo od výrobců či distributorů. Ve většině případů tato léčiva nakupovaly bez jakéhokoliv smluvního vztahu, jen na základě objednávek. Například Fakultní nemocnice Plzeň nakupovala v roce 2016 léky od více než 200 dodavatelů, písemnou smlouvu uzavřela ale jen s 34 dodavateli. Podobně tomu bylo i u ostatních nemocnic.

Podobně postupovaly nemocnice i při nákupu zdravotnických prostředků. V letech 2014 až 2016 nakoupila Fakultní nemocnice Plzeň zdravotnické prostředky za více než 1,2 miliardy korun bez zadávacího řízení. Nemocnice Na Homolce zase nakoupila zdravotnické prostředky za 2,6 miliardy téměř výhradně prostřednictvím své dceřiné společnosti bez soutěže. V případě nákupu jak léčiv, tak i zdravotnických prostředků takový postup představuje netransparentní praxi, která jde proti principům efektivního a hospodárného nakládání s veřejnými penězi.

Kontroloři se také zaměřili na pořizovací ceny vybraných léčiv a zdravotnických prostředků. U kontrolovaného vzorku 44 léčiv našli v 38 případech rozdíly v cenách, za které jednotlivé nemocnice identická léčiva nakupovaly – jednalo se jak o rozdíly v řádu jednotek procent, tak o mnohonásobně odlišné ceny. Mezi ty nejvýraznější patří například nákup antibiotického léčiva Amikacin, kde byl cenový rozdíl desetinásobný. Amikacin nemocnice nakupovaly za 82, ale i 820 korun. V případě léčiva Piperacillin/Tazobactam byl pak rozdíl mezi nejnižší pořizovací cenou 770 korun za balení a nejvyšší pořizovací cenou 2 125 korun téměř trojnásobný. U léčiva Avastin dosáhl rozdíl dvojnásobku – 15 620 korun za balení oproti 30 953 korunám. V kontrolovaném období dosahovaly průměrné rozdíly v cenách za stejná léčiva zhruba 50 procent.

Podobně tomu bylo i u nakupování identických zdravotnických prostředků – kardiostimulátorů, kardioverterů, stentů či například chlopní. Například v roce 2014 kontrolované nemocnice nakupovaly identický stent, v tomto případě i od stejného dodavatele, za 16 374 korun, ale i za 59 932 korun. Rozdíly nalezli kontroloři ale například také v roce 2015 u dodávek identického katetru (také od jednoho dodavatele), který nemocnice pořizovaly za 2 450, ale i 15 937 korun.

Ceny léčiv a zdravotnických prostředků ovlivnily také finanční bonusy, často poskytnuté dodavatelem například při odběru většího množství zboží či splnění jiných podmínek. Jaká byla skutečná cena léčiv a zdravotnických prostředků po zohlednění finančních bonusů, NKÚ ověřit nemohl kvůli způsobu, jakým nemocnice bonusy vedly ve svém účetnictví. Z tohoto důvodu nelze ani ověřit, k čemu peníze z těchto bonusů použily. Nemocnice sdělily, že je používají například pro úhradu zdravotní péče u podfinancovaných oborů. V některých případech byly bonusy dohodnuty jen ústně. Obdržené částky z bonusů nemocnice také nezohledňovaly pojišťovnám ve vyúčtování poskytnuté zdravotní péče. Bonusy za roky 2014 až 2016 se u kontrolovaných nemocnic pohybovaly od 127 do 491 milionů korun a měly významný vliv na jejich hospodaření.

NKÚ také prověřil, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví plnilo roli zřizovatele těchto nemocnic. Zjistil například, že v letech 2014 až 2016 resort provedl jen jednu veřejnosprávní kontrolu u těchto nemocnic, i to, že chybí ucelená koncepce pro řízení a rozvoj nemocnic obecně.

Tisková zpráva byla dne 19. ledna 2018 aktualizována. Za uvedenou nepřesnost se omlouváme.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky