ŘSD si nevyjasnilo, jak zmodernizovat D1. Varianty posuzovalo ještě v době, kdy už se pracovalo na čtyřech úsecích

Tisková zpráva ke KA č. 16/06 – 30. 1. 2017


Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo dopravy (MD), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) používaly v letech 2012 až 2016 evropské i státní peníze na modernizaci 161 kilometrů dálnice D1. V době kontroly na konci června roku 2016 stát zaplatil za stavby zatím 3,5 miliardy korun, celková cena má dosáhnout 20 a půl miliardy korun. Kontrola ukázala, že se při modernizaci prvních čtyř úseků podařilo dosáhnout v porovnání s jinými úseky dálnic v České republice výrazně nižších nákladů na vybudování dálniční vozovky. Kontroloři odhalili ale i nedostatky při přípravě modernizace, které vedly minimálně k dvouletému zpoždění jejího dokončení. Variantu modernizace ŘSD také vybralo, aniž by ji předtím porovnalo s jinými možnostmi.

V roce 2013 začala modernizace prvních čtyř z 21 plánovaných úseků D1. Náklady na tyto stavby byly podstatně nižší než u později modernizovaných úseků. Vysoutěžené ceny se u těchto staveb také výrazně lišily od nabídkových cen stanovených v projektové dokumentaci, byly o 35 procent nižší. Proč u těchto staveb byly takové rozdíly mezi nabídkovou cenou a nabídkami uchazečů, to ŘSD nezjišťovalo.

U dalších pěti úseků, které ŘSD začalo modernizovat v letech 2015 a 2016, vzrostly průměrné náklady na jeden kilometr oproti úsekům z roku 2013 o 73 procent – konkrétně ze 74 na 128 milionů korun. Podle projektové dokumentace přitom byla finanční náročnost těchto staveb jen o čtvrtinu vyšší. Ocenění v projektových dokumentacích odpovídalo vysoutěženým cenám, které byly o pět procent nižší. Při srovnání průměrných nákladů na 1 m2 vozovky – tedy bez prací na kanalizacích, mostech či dopravním značení – vzrostly náklady z 1 748 na 2 504 korun. U těchto pozdějších staveb jde tak o podobná čísla, jakých se dosáhlo při jiných stavbách na D1 a také D3 z let 2012 a 2014 – na nich byly náklady na 1 m2 2 724 korun.

NKÚ vzhledem k vysokému nárůstu nákladů v letech 2013 až 2016 doporučuje, aby ŘSD analyzovalo, proč vznikly takto velké rozdíly mezi cenou očekávanou v projektových dokumentacích a cenou, za kterou ŘSD stavby vysoutěžilo, a aby výsledky pokud možno zohlednilo při přípravě budoucích staveb dálnic.

Kontroloři se také zaměřili na samotný průběh modernizace a zjistili, že 19 z 21 staveb nabralo zpoždění kvůli nedostatkům v přípravě. Na zpoždění se podepsal například nedostatečný geotechnický průzkum. Ten byl důvodem, proč se navýšila výsledná cena čtyř staveb celkem o téměř 130 milionů korun, a u dvou z nich byl příčinou ročního zpoždění. Pro pět staveb nechalo ŘSD zase zpracovat projektovou dokumentaci o dva roky dříve, než si ujasnilo, jak D1 zmodernizovat. Dokumentace tak muselo dvakrát zaktualizovat, za což zaplatilo přes 12 milionů korun. Kvůli neujasněným technickým otázkám se u dalších pěti staveb protáhlo zpracování projektových dokumentací až o 19 měsíců. Modernizace dálnice měla být původně dokončena v roce 2018, v současnosti se počítá s dokončením v roce 2020 s výjimkou úseku „most Šmejkalka“, který má být hotový až v roce 2022.

Nedostatky kontrola odhalila i ve výběru způsobu, jakým se měla dálnice modernizovat. ŘSD v roce 2005 začalo připravovat variantu rozšíření dálnice na šest jízdních pruhů, kterou v roce 2009 změnilo na rozšíření dálnice v obou směrech o 75 centimetrů s tím, že budou zachovány čtyři jízdní pruhy. ŘSD Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedoložilo, proč k této změně přistoupilo. Jestli jde o nejefektivnější řešení ze společensko-ekonomického hlediska, ŘSD před zahájením modernizace nezjišťovalo. Pouze v roce 2012, kdy už bylo vyprojektováno prvních pět úseků, nechalo ŘSD zpracovat studii ekonomické efektivnosti zvolené varianty. Ta ale posuzovala jen zvolenou variantu, srovnání s ostatními možnostmi chybělo. Srovnání více variant modernizace nechalo zpracovat až v roce 2013, kdy už probíhaly práce na čtyřech úsecích. Toto posouzení, které mělo ŘSD zadat ještě před zvolením varianty modernizace, je podle NKÚ nepřesvědčivé – neporovnává například náklady na údržbu možných povrchů dálnice, náklady jednotlivých variant jsou v něm zase neporovnatelné. Ekonomickou výhodnost jednotlivých variant navíc studie neposuzovala.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky